Festival Rajbas si každý spojí s dalekými cestami, výkony extrémních sportovců na horách, na vodě, pod ní, v podzemí, ve vzduchu… Prostředím pro velká i malá dobrodružství je příroda, kterou je potřebné chránit a nemusí jít přímo o záchranu deštných pralesů. Drobnou věc můžeme udělat i u nás doma. S nápadem spojit festival Rajbas s poděkováním přírodě, přišel Zdeněk Oskeruše Špíšek.
SALMOVA ALEJ BLANENSKÝCH OSOBNOSTÍ
Většina návštěvníků Moravského krasu ani místních asi netuší, že pouze několik kilometrů do populárních Punkevních jeskyní a propasti Macocha se nachází Salmova lipová alej. Vede od hradu Blansek do Nových dvorů a rozhodnutím Správy CHKO Moravský byla vyhlášena památnou alejí. Zájmu veřejnosti se jí dostalo v roce 2011, kdy zvítězila v celonárodní anketě „Alej roku 2011“. Nechal ji vysázet v první čtvrtině 19. století starohrabě František Hugo Salm a dnes už je jedním ze dvou chráněných zbytků stromořadí, která dříve lemovaly cesty na panství Salmů. Tato bývala součástí mnohem delšího stromořadí, které začínalo už v Blansku a vedlo přes Obůrku a Nové Dvory až k hradu. Dodnes se zachovalo vzrostlých 57 lip v Novodvorské aleji a 11 líp u obce Obůrka. S nápadem obnovy úseku původní Salmovy aleje v úseku mezi obcemi Nové Dvory – Obůrka přišel nápad věnovat každý ze stromů jedné z blanenských osobností (z historie nebo třeba i žijícím). Stromořadí bude kopírovat 200 let starou historickou trasu a předpokládá vysadit 66 lip (lípa srdčitá Tilia cordata a lípa velkolistou Tilia platyphyllos).
S touto akcí souvisí výzva k nominací osobnosti Blanenska, která si podle vás zaslouží mít jeden ze stromů, které budou dobrovolníky vysazeny 15 – 17 října 2021. Vaše návrhy posoudí odborná komise a ze zaslaných návrhů bude vylosováno 10 autorů – navrhovatelů, kteří obdrží sazenici ovocného stromu. Ve své nominaci osobnosti krátce uveďte zdůvodnění, proč si zaslouží mít „svou“ lípu a nezapomeňte uvést svůj kontaktní e-mail.
Díky jeho zápalu, spoustě práce, organizačním schopnostem a pozoruhodné dovednosti přenést nadšení na své blízké okolí i na širokou řadu dobrovolníků, se nápad rozrostl do nevídaného rozsahu.
STROMY PRO MORAVSKÝ KRAS
Stromy pro Moravský kras je dlouhodobý dobrovolnický projekt v rámci festivalu Rajbas, jehož smyslem není jen péče o krajinu, ale i snaha vyvolat zodpovědnost za krajinu kolem nás. Krajina střední Evropy se za posledních padesát let značně změnila. Dříve za každou vesnicí bývaly ovocné sady a malá políčka. V českých zemích došlo k největším změnám díky zcelení pozemků. Ubyl tak prostor pro stromy, zvláště ty ovocné. Pro města se staly ovocné stromy spíše přítěží a ovoce je považováno za odpad, který znečišťuje chodníky a parkující automobily. Dříve bylo běžné jít krajinou a u cesty si utrhnout třeba jablko. Dnes o staré ovocné aleje kolem cest není pečováno, mnohdy jsou necitlivě prořezávány a káceny. Naše krajina tím ztrácí svou přirozenou členitost, která je důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, druhovou variabilitu, ale i pro přežití řady druhů rostlin a živočichů.
Za poslední 4 roky jsme vysázeli přes 1000 ovocných vysokokmenů a několik set keřů. Práce v krajině, ale nespočívá jen v sázení stromů, ale i v následné péči o ně. Pravidelně provádíme výchovné řezy vysazených stromů, zdravotní a udržovací řez starších stromů. Dále se zaměřujeme na záchranu odrůd přímo z krajiny. Proto roubujeme, co nám síly stačí. Největším cílem je, ale práce s veřejností. Snažíme se předat know-how lidem kolem nás. Pořádáme workshopy a přednášky zaměřené na stromy a péči o krajinu.
Plány výsadeb pro rok 2021
1. Obnova Salmovy lipové aleje
Většina návštěvníků Moravského krasu ani netuší, že pouze několik kilometrů do populárních Punkevních jeskyní a propasti Macocha se nachází Novodvorská alej. Tato lipová alej byla vyhlášena rozhodnutím Správy CHKO Moravský kras ze dne 14. 10. 1982 památnou alejí. Značného zájmu veřejnosti se jí dostalo, až v roce 2011 kdy zvítězila v celonárodní anketě nazvané „Alej roku 2011“, do které bylo nominováno 53 alejí z celé ČR. V následujícím roce dokonce vyhrála jedna lípa z Novodvorské aleje v konkurenci 65 stromů soutěž „Strom roku 2012“. Alej nechal vysázet v první čtvrtině 19. století (Mapa 1.) starohrabě František Hugo Salm. Alej je jedním ze dvou státem chráněných zbytků stromořadí, která lemovala cesty na panství Salmů. Dříve bývala součástí delšího stromořadí, které začínalo už v Blansku a vedlo přes Obůrku a Nové Dvory až k hradu. Dodnes se zachovalo vzrostlých 57 lip v Novodvorské aleji a 11 líp u obce Obůrka. Cílem projektu je obnova Salmovy lipové viz. Mapa 2. aleje a to v úseku mezi obcemi Nové Dvory – Obůrka. Výsadba kopíruje trasu lipové aleje, která tu byla vysazena asi před 200 lety. Stejně jako v historické aleji chceme vysadit druhy lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípu velkolistou (Tilia platyphyllos).
2. Obnova Povidlové aleje v Ostrově u Macochy
Zdravotní stav švestkové aleje, rostoucí podél silnice 3. třídy č. 37363, vedoucí z Ostrova u Macochy směrem k Sloupu není nejlepší, stromy jsou již v senescentním stádiu vývoje, koruny většiny z nich jsou proschlé, často jsou masivně poškozeny i kosterní větve a řada stromů již byla v minulosti vykácena. Přesto kostra aleje stále lemuje silnici a rozděluje úhlopříčně Ostrovskou plošinu na dvě části. Jižní část (s propastí Macocha) a severní (s ponory a zdrojnicemi říčky Punkvy). Dle dendrologického průzkumu odhaduji životnost 80 % stromů v aleji na 5 maximálně 10 let. Právě z tohoto důvodu je nejvyšší čas k obnově aleje. Pro lepší obnovu se chystáme vždy sadit do mezer mezi stromy původní aleje. Právě díky mikroklimatu vzrostlé aleje budou nově vysazené stromy lépe chráněny před výkyvy počasí a mají vyšší šanci na ujmutí. Plánovaná výsadba bude kopírovat původní výsadbu a dodržovat původní (spon) vzdálenost mezi stromy (9,5 m). Celková délka aleje činí 1900 m (od zemědělského družstva až po křižovatku se silnicí vedoucí do obce Sloup).
3. Založení Oskerušové aleje ve Vavřinci
Krasové plošiny v Moravském krasu byly v minulosti značně změněny. Vlivem zcelení pozemků byly ze země vytrhány škrapy a řada závrtů zavezena. Od 90. let minulého století se snaží správa CHKO zatravnit nejcennější části Moravského krasu. Nad Žleby mezi Vavřincem a Sloupem vede stará vozová cesta. Právě zde plánujme vysadit první oskerušovou alej v krasu. Oskeruše se však v krase vyskytují například v NPR Hádecká planinka nebo na Slovenské stráni v Josefovském údolí.
4. Založení komunitního sadu v Krásensku
Obec Krásensko leží nedaleko jednoho z nejvyšších vrcholů drahanské vrchoviny (Kojál 600 m n. m.). Vlivem zcelení pozemků zde došlo k vytvoření rozsáhlých půdních bloků, které jsou díky své poloze ve vrcholové části Drahanské vrchoviny vystaveny neustálé větrné erozi. Současný systém konvenčního zemědělství udržuje vegetační kryt na orné půdě pouze 80 – 120 dní u jařin, u ozimů je to až 280 – 300 dní. Pole je tak až dvě třetiny roku vystaveno větrné erozi. Navrácení sadů do okolí vesnic by znamenalo nejen omezení větrné eroze, ale i snížení prašnosti. V dřívějších dobách, zhruba před 200 lety, byly v bezprostřední blízkosti vesnice i rozsáhlé lesy, ty byly ale později vykáceny a přeměněny na louky a pastviny. Vlivem nárůstu obyvatel a rozvoje vesnice původní ovocné sady ustoupily a dnes za obcí najdeme v extravilánu jen pole a louky. Lokalitou pro výsadbu je stávající louka kde bychom rádi založili obecní sad. Výsadbu sadu jsme již započali s dobrovolníky na podzim roku 2020, a to vysazením prvních 10-ti jabloní.
5. Revitalizace Tyršova sadu v Habrůvce
Dle dostupných informací došlo k založení sadu kolem roku 1913 na místní pastvině zvané „Na stání“. Postupně byl rozšiřován na současnou podobu o rozloze 3,8 ha. V roce 1932 dostal jméno podle zakladatele místní České tělovýchovné organizace SOKOL Dr. Miroslava Tyrše. Na počest stoletého výročí založení této organizace byl ve stejném roce postavěn památník M. Tyrše přímo ve jmenovaném sadu. Na počátku sad obsahoval 294 kusů stromů, z toho bylo 137 třešní, 91 slivoní, 27 ořešáků, 23 jabloní a 16 hrušní. Od roku 2018 péči o sad převzal spolek Horizont Blansko, z.s. Ten pečuje o dřeviny v sadu, provádí zdravotní, udržovací a výchovné řezy. Dále má na starost především výsadbu nových stromků, povýsadbovou péči, osvětu a práci s veřejností.
6. Založení genového sadu v Bílých Karpatech
Jeřáb oskeruše se v naší kulturní krajině vyskytuje vzácně jako mohutný a krajinářsky cenný strom. Na území jihovýchodní Moravy chybí přirozené zmlazení oskeruší za posledních 50 let (po které je sledováno), což může být způsobeno nejen hustými lesními porosty, ale i značným selekčním tlakem býložravců. S kořenovými výmladky se zde setkáváme opravdu ojediněle, podobně jako se semenáčky. Mnohem častěji, i když stále vzácně, přirozenou obnovou oskeruší nacházíme v Českém středohoří, nejčastěji v bezprostřední blízkosti starších stromů. Mnohdy rostou v křovitých remízcích, kde jsou chráněny proti býložravcům. Právě takový vegetační kryt je v prvních letech růstu pro oskeruše velmi důležitý. V Evropě jsou oskeruše pěstovány jako ovocná dřevina nejméně 2 000 let. V blízkosti ovce Žídková vysadíme výběr odrůd oskeruší, které dříve rostly na svazích Bílých Karpat.
7. Obnova Bělokarpatské bučiny
Během posledních několika let byly naše lesy masivně odlesněny. Za hlavního viníka je označován kůrovec a často je společností opomíjeno nešetrné hospodaření v lesních porostech, které kůrovci předcházelo. Cílem projektu je za pomoci studentů Stojanova gymnázia Velehrad komunitním způsobem vysadit Bělokarpatský les se zastoupením původních dřevin pro tuto oblast. Smyslem projektu je umožnit pochopení celkového problému našich lesů a nutnosti zavedení změn v lesním hospodaření, proto aby budoucí generace nemusely řešit podobné problémy.
Mediální ohlasy:
Blanenský deník – ovocné stromy
Blanenský deník – Sad ve Vilémovicích
Partneři:
 |  |  |  |
